Lorenzo se na ni klidně podíval a náhle se usmál. Řekl bezstarostně: „Violete, cítíš se teď trochu smutná. Chápu, že moje smrt na tebe měla obrovský dopad, ale... musíš pochopit, že čím provinileji se cítíš, tím těžší je pro tebe zapomenout na minulost. I já se kvůli tomu budu cítit nesvůj. Nedělám si legraci. Stále mi na tobě záleží. Vždyť jsem tě sledoval vyrůstat od malé holčičky, ale... minulo