Po vážné debatě jsme se vrátili k jídlu a Sylvester nemohl udržet ruce pryč od mého těla. Tak mě rozpálil, že bych na něj možná skočila přímo v té místnosti.

Vdechoval mou vůni a ujišťoval se, že mě obklopuje jeho vůně borového dřeva. Okusoval mi uši a sál mi na mém nejcitlivějším místě.

„Brzy tam bude má značka, miláčku. Budeš doopravdy má,“ spojil se se mnou a ze rtů mi uniklo tiché zasténání. M