„Můj pane, Bricks si všiml, že ho sledujeme, a pokusil se utéct. Musela jsem zasáhnout a zatknout ho,“ přiznala. Pocítil jsem zklamání, protože to znamenalo, že se nedozvíme víc, jak jsme doufali.

„Co se tedy bude dít dál?“ zeptal jsem se jí a ona si povzdechla.

„Právě proto jsem ti volala. Prohlásil, že pracuje pro mluvčího Rady, Jacoba Mikhailova.“ Řekla to a mnou projela vlna úlevy; konečně jse