Na svém oficiálním obleku měl to, co jsem poznala jako Volkovův erb. Profil vlka cenícího zuby. Bylo to krásné.

"Slyšel jsem, že letos stříhám pásku já," řekl, Sylvester se na něj usmál a přikývl.

"Ano, velký bratře. Také budeš mým jménem vítat hosty. Jsi přece taky Volkov," řekl Sylvester a přitáhl si mě k sobě.

Bylo zřejmé, že jsme upřímně šťastní.

Zvedlo se z nás těžké břemeno a temná mračna os