Cestou jsem u svých dveří uviděl matku. Musela klepat. Přemýšlel jsem, proč se neobtěžovala se mnou spojit.

„Proč ses se mnou nespojila?“ zeptal jsem se jí a ona se usmála.

„Bolí mě hlava jen při pomyšlení, že syn té čubky je tady,“ řekla a já si povzdechl.

Otevřel jsem dveře a pustil ji do svého pokoje.

„Nemůžu uvěřit, že by mě Tamia zradila a byla na ně milá,“ řekla dotčeně a já ji objal.

„Musíš