„Amando,“ oslovila jsem ji, ona opustila místo u okna a přistoupila ke mně. Vypadala, jako by od chvíle, kdy jsem ji naposledy viděla v Aréně, o něco zestárla.

„Lady Tamio,“ řekla a sklonila hlavu na znamení úcty.

„Proč?“ bylo to jediné, na co jsem se jí dokázala zeptat.

Stály jsme tam několik vteřin a ona se na mě dívala. Věděla jsem, že přemýšlí, jak nejlépe začít. Byla jsem jedno velké ucho.

Ot