Z POHLEDU XADENA

Než má mysl stihla pochopit, co se děje, mé tělo se samo od sebe vrhlo z dráhy Lucasova útoku.

Trvalo mi pár vteřin, než jsem po tom náhlém pohybu popadl dech, a s vytřeštěnýma očima jsem zíral na svého bratra, který byl nyní podle všeho náležitě rozlícený. Jeho zaťatá pěst stále visela ve vzduchu v místě, kde se ještě před malou chvílí nacházela má hlava. Nebýt mých dlouhých let