POHLED XADENA

A tak jsem čekal.

Čekal jsem na znamení, připravený prasknout nedočkavostí a očekáváním… na jakýkoli náznak, že se mé dítě v Maevině bříšku skutečně hýbe. Její reakce byla tak náhlá, tak prudká a přitom tak rozjařená, že jsem si nemohl pomoci a toužil zažít alespoň zlomek toho, co cítila ona.

Uplynulo už mnoho let od chvíle, kdy jsem byl schopen cítit cokoli jen vzdáleně podobného… s