POHLED MAEVE

„Vážně?“ vyhrkla jsem dřív, než jsem si to stihla rozmyslet.

„Vážně?“ skoro zaječela Isabelle, stejně vyvedená z míry, ale rozhodně více zděšená.

Zdálo se, že ani jedna z nás netuší, jak si náhlý zájem alfy Kennetha vyložit. Za celé ty roky, co jsem věděla o jeho spojení s mým otcem – ať už si byli blízcí, nebo ne – se mnou neprohodil víc než dvě slova.

*Dobrý den* a *Maeve*.

... Ačko