Kylan

Opřel jsem se v židli a sledoval Jumper, jak okusuje oříšky, které jsem jí přinesl. Seděla mi na rameni a občas švihla ocasem.

„Měla jsi hlad, co?“ zamumlal jsem a přejel rukou po její malé hlavičce. Cítil jsem se hloupě, že mluvím s veverkou, ale po chvíli si na to člověk zvykne.

Celá ta věc byla směšná. Teda, chovat veverku? Udělal jsem to jen proto, aby do mě Štěňátko nerylo. Ne že by mi