Violet

Od rána uběhly hodiny. Seděla jsem na Kylanově posteli a projížděla zprávy na telefonu. On seděl naproti mně, pohled upřený na každý můj sebemenší pohyb.

Ani se to nesnažil skrývat a dělal přesně to, co řekl, že bude dělat – hlídal mé oči.

Po včerejšku jsem naprosto chápala, že se chce ujistit, že nezačnou znovu zářit, ale…

„Můžu se tě na něco zeptat?“ ozval se po hodinách ticha.

Dychtivě j