Kylan

Pevně jsem svíral Štěně v náručí a cítil její bezvládné tělo přitisknuté k mému. Její hrudník se zvedal s každým nádechem, ale její zářící oči byly zavřené. Už to nějakou chvíli trvalo.

Hřbetem prstů jsem se jí otřel o tvář. „Štěně,“ zašeptal jsem s obavami. Tiše broukla v odpověď, ale oči neotevřela.

Ten, kdo za to byl zodpovědný, ten zvrácený Věštec, tam jen seděl a pozoroval mě, aniž by h