Violet

Po krátkém dni plném přednášek jsem se ocitla zpátky v Kylanově pokoji. Opřela jsem se o jeho dveře a se slabým úsměvem ho pozorovala, jak si hraje s Jumper, veverkou, o které přísahal, že s ní nechce mít nic společného, ale teď se k ní choval v podstatě jako k dceři.

Lhát bych mohla klidně, ale moje mysl klidná nebyla. Bylo to asi patnáct minut a já sotva promluvila, protože jsem si nebyla