Violet

Fergus se pomalu rozhlédl, výraz v tváři kamenný jako vždy. Jeho oči přejely po pozemcích paláce a vnímaly každý sebemenší detail. Přesně to dělal vždycky, neustále se připravoval na nějaký imaginární útok, jako by po něm někdo šel.

Jenže tentokrát jsem nemohla s jistotou říct, že je imaginární.

Znechuceně zavrtěl hlavou a hlasitě zasyčel mezi zuby. Sonya moc nereagovala. Vždycky souhlasila