Violet

Jack a já jsme kráčeli úplně vpředu, když jsme vstoupili do vesnice. S každým krokem se mi kroutil žaludek a oči mi přejížděly po chýších a stanech, přesně jako poprvé.

Stejně jako předtím lidé pomalu vycházeli ven. Starší, ženy, muži a děti. Jejich tváře byly napůl skryté za rámy dveří a dřevěnými trámy a zdálo se, že jsou ještě opatrnější než minule.

Nemohla jsem jim to mít za zlé.

Minule