Violet

„To je ono!“ vypískla Kaelis.

Zatočila se před zrcadly, jako by na ničem jiném už nezáleželo. Na mých rtech byl přilepený úsměv, ale ve skutečnosti jsem si chtěla dlaněmi zakrýt oči, dokud to všechno neskončí.

Tenhle den, ty temné myšlenky ukrývající se ve mně, Lyperie... všechno.

Jely jsme do butiku ve městě a celou tu dobu mi připadalo, jako bych vstoupila přímo do rodinného dne někoho ji