**Kylan**

Zavřel jsem obálku v rukou a dlouze vydechl. Myslím, že jsem ztratil přehled o tom, kolikrát jsem ji otočil nebo přečetl, abych se ujistil, že v ní nic nechybí.

Violetina slova z dnešního rána mi nešla z hlavy. Podívala se na mě těma nevinnýma, ale odhodlanýma očima a řekla mi to, co už jsem věděl, ale nechtěl si přiznat… ztrácel jsem soustředění.

Nebylo to proto, že by mi to bylo jedno,