Kylan

Moje prsty pomalu projížděly Violetinými vlasy a odhrnovaly jí prameny z tváře, zatímco se o mě opírala. Seděl jsem tam už snad celou věčnost, sledoval ji, jak dýchá, a čekal na jakýkoli náznak toho, že se vrátí.

Pak zničehonic zalapala po dechu a oči jí prudce vystřelily dokořán.

„Violet,“ vyhrkl jsem okamžitě a přitáhl si ji blíž.

Paže se mi kolem jejích ramen sevřely a lehce jsem s ní zat