Reuben

Zapomněla na mě.

Bála se mě.

Nenáviděla mou samotnou existenci.

Zavřel jsem oči a rozpřáhl paže, nechal své tělo padnout dozadu do řeky za mnou. Se šplouchnutím mé tělo dopadlo a bylo stahováno hlouběji pod vodu. Jak jsem vzpomínal na ten den před šesti lety, kdy jsem ji naprosto zklamal. Mohl by toto být můj trest?

Stál jsem před domem Willow a jako ve snách zíral na dokořán otevřené dveře