Nevím, jak dlouho to trvalo, než jsem konečně ztratila vědomí.

Slyšela jsem jen matně rozzlobený řev šelem a křik, ale nedokázala jsem si nic vyvodit.

„UŽ JSOU TO TŘI DNY, PROČ SE NEPROBOUZÍ??!!!“

Kdo…?

Kdo to křičí?

. . . . . . . .

„Ne.. prosím.. AARRKK..!“

. . . . . . . .

„Prosím.. Nezabíjej mou družku.. AAARRRKKKK..!!!“

. . . . . . . .

První věc, kterou jsem cítila, byla bolest.

Nejen hlava neb