„Jen utíkej. Uvidíme, kam jinam můžeš běžet.“

Zachary s úšklebkem na tváři rozepínal knoflíčky jeden po druhém a upravil si autosedačku.

„Ne... Nedělej to. Dneska mi není dobře.“ Do očí se jí draly slzy.

„Vážně? Zrovna dnes ráno jsme to dělali. Přestaň předstírat.“ Zachary si na ni vylezl a přišpendlil ji pod sebe.

„Je to pravda. Pusť mě... Ah!“ Charlotte se začala bránit a tlačila mu do ramen, al