„Měla bych už jít domů,“ vysvětlila Charlotte tiše. „Slíbila jsem dětem, že jim udělám snídani.“

„A co moje snídaně?“ Zachary na ni hleděl přivřenýma očima.

„Mám říct manažerovi, aby sem něco poslal?“

Charlotte ho políbila na čelo; v tom rozespalém stavu jí připadal roztomilý.

„Ne.“ Zachary jí přišpendlil paže nad hlavu a přitiskl se na ni. „K snídani chci tebe.“

„Ne-“

Charlottiny protesty byly um