„Michaele!“ Charlotte byla na okamžik zaskočená, ale vzápětí se rozzářila úsměvem. „Už je to nějaký čas.“

„To vskutku je.“ Michaelův pohled ani na vteřinu neopustil její tvář. „Jak se máš?“

„Dobře, mám se dobře.“ Charlotte vycítila bouři, která se v Zacharym sbírá, a tak ho v pravý čas pevněji chytila za paži a usmála se. „Brzy se budeme brát. Doufáme, že dorazíš!“

„Rozumím. Jistě.“

Michaelův zrak