Ella

Sinclair mě líbá, dokud nezapomenu na svůj hněv a lítost, dokud nezapomenu, proč jsem byla rozrušená a jak hrozně jsem se chovala. Líbá mě, dokud nezapomenu, že je to jen sen, nebo že vůbec někdy existoval svět mimo tento zakletý les. Teprve když je má mysl tak zamlžená chtíčem, že už nedokážu myslet, a mé tělo se promění v jedno obří klubko chvějících se nervů, povolí. Natáhne se vedle mě na