Ella

Isabel za mnou zírá s ústy dokořán v šoku a ani se nehne z postele. Nezastavuji se, abych si oblékla vhodné oblečení nebo si dokonce obula boty, místo toho sprintuji ke dveřím a tisknu ucho na dřevo. Po chvíli se Isabel vzpamatuje a postaví se vedle mě. „Co to děláš?“ zašeptá a oči má vytřeštěné.

Odvádím ji ode dveří a tisknu si prst na rty. Pocit přítomnosti mého druha s každou vteřinou sílí