Ella

Když zavřou dveře, vzhlédnu k Sinclairovi a usměji se. Nemám slov, ale výraz v jeho tváři mi dává najevo, že cítí přesně to samé. Vřelost, štěstí a trochu paniku, že se teď musíme postarat o tohohle malého človíčka, ale zároveň nadšení.

Naprosté nadšení, že tu můžeme být, s ním.

„Byla jsi úžasná, Ello,“ zamumlá Sinclair a prstem mi zvedne bradu, když si ke mně vleze do postele, ignorujíc fakt