Vykřiknu, když mě to strhne dozadu – spíš překvapená než zraněná – a najednou jsem přitisknutá k němu v lijáku. Roger mě pevně drží, jednu ruku kolem mé paže, druhou mě pevně objímá a tiskne mé tělo ke svému –

A ten pocit z něj, z jeho kůže horké proti mé vlastní – můj ručník je pryč, nemám tušení kde – rozpláču se víc při doteku s ním a opřu si čelo o jeho hruď, protože vím, že to nemůžu mít – ne