Ella

S nesmírnými obtížemi klopýtám dveřmi kliniky, Cora se těžce opírá a sténá po mém jednom boku, Rafeovo nosítko poskakuje na mém druhém.

Lidem se rozšíří oči, když nás vidí, ale rychle se nám klidí z cesty, aby udělali místo, křičí na sestry a doktory, ať přijdou pomoci. Zadržím dech, oči upřené na známý přední pult kliniky, a modlím se k nebesům a zpátky, aby tu byl Hank, aby měl dnes v noci