Ella

Cora probodne Rogera pohledem, paže zkřížené na prsou, zatímco on se uvnitř karavanu téměř doslova válí smíchy, prohýbá se tak silně, že si musí lehnout na bílé kožené polštáře v kuchyňském koutě.

„Pořád nechápu, co je na tom tak vtipného,“ odsekne Cora.

Obejmu Sinclaira kolem pasu, široce se usmívám a poslouchám zuřivý zvuk deště, který buší do karavanu. Cítím, jak se můj druh trochu uchecht