Cora

Když zamrkám a otevřu oči, trochu zalapám po dechu nad tím nádherným pohledem přede mnou. Oceán se táhne, kam až oko dohlédne – a tam, na obzoru, je vidět jen tenoučký srpek slunce, které se konečně ukládá k odpočinku pod horizont.

Rozhlédnu se doleva a doprava a po zádech mi přeběhne mráz z té nádherné pláže, která se táhne na obě strany – dokonalý bílý písek, o který se lehce rozbíjí příboj