Ella

Když konečně vyjdu ze své ložnice s Rafem připevněným na hrudi a spěchám chodbami do přední části paláce, kde jsem požádala Coru, aby na mě počkala, najdu ji sedět se založenýma rukama a frustrovaným výrazem ve tváři.

„No nazdar, Ello,“ řekne a ušklíbne se na mě. „Co ti trvalo tak dlouho.“

Jen se na sestru nevinně zářivě usměju a přehodím si vlasy přes rameno. „Nevím, o čem mluvíš, Coro. Přiš