Cora

Když se obléknu, překvapím sama sebe tím, že se cítím trochu stydlivě, když sahám po klice dveří do koupelny, abych se vrátila do malé ložnice, kde na mě čeká Roger.

Protože, jako, není žádným tajemstvím, proč jsme tady. A Roger není hloupý – asi mu došlo, co dělám, když jsem šla do koupelny s velkou bílou krabicí.

Ale stejně – vždycky je to něco, ne? Očekávání, jaké to asi bude, až vás muž,