Ella

Conner mi otevře dveře auta a když vystupuji, podivně se ukloní.

„Co to proboha bylo?“ zeptám se a zazubím se na něj.

Conner se ke své cti trochu začervená, když pokrčí rameny. „Nevím, teď jsi královna. Nemám se klanět?“

Ohrnu nad ním nos. „Nemám tušení,“ řeknu se smíchem, potěšená, když se zasměje se mnou a zavře za mnou dveře auta. „Ale jelikož to ani jeden z nás neví, možná bychom toho měl