Cora

Když Roger asi o pětačtyřicet minut později vyjde nahoru, přimhouřím na něj oči. „Už se budeš chovat lépe?“ zeptám se napjatým hlasem.

„Jo,“ odpoví a s líným úsměvem se opře o zárubeň dveří.

Když si prohlédnu jeho až příliš uvolněný postoj, začnu se smát. „Je to proto, že jsi úplně namol?“ Můj pohled se stočí k Sinclairovi, který se objeví ve dveřích za svým bratrem. „Vážně, ty jsi ho takhle