Trvá to o něco déle než dvě hodiny, ale nakonec odejde poslední z doktorů a dveře za ním klapnou.

„Konečně,“ povzdechne si Roger a padne zpátky do ložního prádla čerstvě převlečené postele. „Teď už jen musíme dostat pryč naši pitomou rodinu a trochu se vyspíme –“

„Promiň,“ řeknu a probodnu ho pohledem. „Jestli si myslíš, že ty jsi unavený –“

„Fajn, fajn,“ povzdechne si, otočí hlavu a zazubí se na