Blake:

Objal jsem paží Natalii, která seděla přede mnou.

Byla opřená zády o mou hruď a přestože neřekla ani slovo, poznal jsem, že se jí v hlavě honí spousta věcí. Neměl jsem ani odvahu zkusit se jí dostat do hlavy, abych si přečetl, na co myslí. Strach, který jsem cítil, byl takový, jaký jsem nedokázal popsat.

„Natalie, chceš si se mnou promluvit?“ zeptal jsem se a přerušil tok jejích myšlenek. O