POHLED ATASHY

„Můj lorde, tento jed...“ řekl Mendez, když pomalu položil lahvičku před Cassiana. Vypadala tam téměř nevinně, křehká a lesknoucí se ve svitu svíček. Byla to táž lahvička, kterou mi dala sama Genevieve. „Pochází ze Západních plošin. Velmi vzácná látka.“

Cassian neodpověděl, prsty měl spojené do stříšky pod bradou, oči chladné a nečitelné. Přesto byl úsměv na jeho tváři nezaměnitelný.