Z POHLEDU ATASHY

„Proč musím jet taky?“ zeptala jsem se a hrdlo se mi svíralo nevírou. Cassian mi právě oznámil, že se vrací ke smečce a že mě bere s sebou. Jen nás dva.

Viděla jsem, jak mu oči nepatrně těkly, nečitelné jako vždy, a tak jsem rychle dodala: „Tedy… už jsme opustili hranice. I kdybych chtěla jet, bylo by pro mě těžké běžet zpátky a zůstat neodhalená. Já… já nemám vlka. Byla bych vyče