POHLED ATASHY

Čekala jsem, že zvuk boje venku mnou otřese, zmrazí mi dech a uzamkne mé tělo strachem. Ale nestalo se tak. Místo toho jsem seděla nehybně v kočáru, prsty pevně obemknuté kolem Cassianovy ruky. „Všechno bude v pořádku,“ šeptala jsem a jemně stiskla, jako by mě mohl slyšet skrz svůj spánek.

Zvenčí se ostře ozvalo třesknutí oceli o drápy, následované hrdelním řevem a výkřiky mužů. Skrz