POHLED ATASHY

Ustoupil o krok dozadu a dopřál mi prostor, který jsem tak zoufale potřebovala.

Pak, aniž by řekl jediné slovo, odepnul zničenou zbroj kus po kuse a nechal ji s rachotem dopadnout na podlahu, dokud ho nechránilo nic než krví nasáklá tunika pod ní. Dech se mi zadrhl, když látku popadl a jedním prudkým pohybem ji roztrhl.

Sykla jsem při tom pohledu a ruka mi vyletěla k ústům. Jeho tělo