POHLED ATASHY

„Proč jsi mě vzal zpátky sem?“ zeptala jsem se, když jsme vkročili do ústí jeskyně. Ruce jsme měli spojené. On vedl a já s ním držela krok.

„Abychom mohli dýchat,“ řekl prostě. „Byli jsme za hradbami celé dny, bojovali, plánovali, obklopeni lidmi. Chtěl jsem místo, kde se nikdo nedívá.“

Cítila jsem, jak se mi do tváří hrne horkost, dřív než jsem to mohla zastavit. Bylo směšné, jak sn