POHLED ATASHY

Nespouštěla jsem oči ze směru, kde se rýsovala linie jeskyní, z místa, kde se země začínala měnit z obyčejných ruin v něco, co vypadalo špatně i z dálky.

Terén před námi byl rozbitý, zjizvený stopami po výbuších a drápy vyrytými zákopy, a vzduch nesl pach, který nepatřil na normální bojiště. Už to nebyla jen krev a kouř. Byla to vlhká hniloba, stará rozervaná zem a ten kyselý tón jed