Sklenice se roztříštila a ostrý střep škrábl Maxima na kůži.

Když ustalo řinčení, na chvíli se rozhostilo ticho, ale pak jí Maximus jednoduše řekl, aby nevstávala z postele.

„Zůstaň tam. Donesu ti další sklenici.“ Maximův výraz se ani nezměnil, když nalil další sklenici vody a šel ji podat Ranie.

Ona ji však popadla a mrštila jí přes celou místnost. Tentokrát sklenice narazila do zdi a rozbila se.