Rania neznala cestu k sídlu smečky, ale naštěstí měla svou malou chlupatou kamarádku. Štěně vedlo cestu.

Bylo úžasné, že ten drobeček věděl, kudy ji dovést do bezpečí, a Rania věřila svému instinktu, že ji štěně zavede zpět ke své rodině.

Místo toho uviděla sídlo smečky.

‚Jsi tak úžasná!‘ řekla Rania s nadšením, zvedla štěně a políbila ho na čumáček. Sevřela ho v náručí a spěchala k sídlu smečky.