Prostřednictvím mentálního spojení se Eiten dozvěděl, že do sídla smečky se podařilo proklouznout asi dvaceti barlukanským bojovníkům.

Ti bojovníci znali tajnou cestu, jak se do sídla dostat, jelikož to bývalo jejich místo – žili v této oblasti od narození, a proto mohli vstoupit nepozorovaně.

Jeden z nich byl ale chycen, protože si uvědomili, že tento bojovník není jedním z nich.

[Hned jsem tam,]