„Ahoj Beau, čau Beau!“ zavolala jsem, když jsem probíhala kolem svého bratra. Bylo skoro osm, což znamenalo, že byl čas vyrazit, a poprvé po dlouhé době jsem byla vzhůru brzy. Hlavní zásluhu na tom měl Christian, který do mě celé ráno hučel a doslova mě vytáhl z postele, ale nějak se mi to podařilo.

„Hej? Nechoď tak rychle!“ Beau mě zastavil a chytil mě za zápěstí. „Kde je Christian?“ zeptala jsem