Marvin

„Tati, proč tu jsme?“ zívla Karina.

To by mě taky zajímalo, a proč nebyl Tiago ve svém pokoji? Mé oči se setkaly s Victorovými, který měl ve tváři nepříjemný výraz. To mu nebylo podobné.

„Uh… Lucasi…“ začal můj táta.

„Jsem tvůj bratr,“ přerušil ho Lucas. V místnosti se rozhostilo ticho, nikdo se neodvážil říct ani slovo. „Bratr?“ Zadržel jsem smích. Obvykle by člověk měl něco cítit, ale já