Marvin

Seděl jsem v Lucasově autě na cestě zpět do sídla Castillových. Jeli jsme už dlouho a ve vzduchu viselo nepříjemné napětí, protože nikdo nevěděl, co říct. Každá vteřina se protahovala na minuty a nakonec na hodiny.

Jediným zvukem bylo rádio.

Jak jsem mohl něco říct, když jsem ještě nestihl všechno vstřebat? Během čtyřiadvaceti hodin jsem byl nucen učinit rozhodnutí a ztratil jsem někoho, o