Vincenzo

„Vinci!“

Rozevřel jsem náruč svému malému bratrovi a přitáhl si ho do objetí. „Luisi, jak bylo ve škole?“ zeptal jsem se a štípl ho do tváře. Bylo mu čtrnáct – ale pořád to bylo moje mimino, bez ohledu na to, jak starý nebo vysoký bude. „Škola byla fajn!“

Uplynuly teprve tři roky od chvíle, kdy jsem se probudil ze šestiměsíčního kómatu, takže jsem měl co dohánět. Každá minuta byla drahá a