Antonio položil Amaliinu ruku na své hrdlo.

Pod její měkkou dlaní poskočil jeho ohryzek nahoru a dolů.

Amalii se náhle vybavily mlhavé vzpomínky.

Když byl Antonio opilý, zvědavě se dotýkala jeho ohryzku.

A pak...

„Vidíš to? Otisky zubů.“ Antonio se k ní náhle přiblížil.

Mírně zaklonil hlavu a jeho ohryzek ještě více vystoupil. Byly na něm patrné slabé stopy po zubech.

Jeho pleť byla světlá a jemná